20110717 - Krupka - město vhodné k poznání

Město KRUPKA

Dnešní Krupka převzala název starého historického horního městečka a zahrnuje v sobě další, původně samostatné obce a osady Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby a Nové Modlany a horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku. Pokrývá rozlehlé katastrální území (4 687 ha) s velkými výškovými rozdíly. Zatímco Bohosudov leží                 v nadmořské výšce 262 m, Komáří vížka tvoří jeden z vrcholků východní části Krušných hor (806 m n.m.). Mezi ní a rybníkem Kateřina v katastru města činí výškový rozdíl celých 615 metrů. Tyto výškové rozdíly určují ráz podnebí podhorského města. V lednu bývá na horských hřebenech v průměru kolem -4 °C, v podhůří - 2 °C, v červenci dosahují průměrné teploty nahoře 14 °C, dole vystupují na 18 °C. Teplotní rozdíly způsobují proudění vzduchu. Jestliže je na horách trvale tepleji než v údolí, vzduch přestává proudit a vzniklá teplotní inverze pak bývá doprovázena mlhami. V horách často prší nebo sněží a sněhová pokrývka se k velké radosti lyžařů drží v průměru 140 dní v roce.

Výskyt cínu přivedl, pravděpodobně již v době bronzové, první pravěké osídlence. V době stěhování národů vystřídali Germány Slované. Těm se nepochybně, stejně jako jejich předchůdcům, zdál horský svah mohutný, obrovský, praslovansky řečeno krupý. Z toho                   s největší pravděpodobností vzniklo nejprve pojmenování horské lokality a od něho název přešel na osadu a později město (Krupka, německy Graupen). Tolik velice stručně k nejstarší, předvěké historii místa. Další údaje již budou úplnější a umožní vylíčit krupskou historii                   s větší epickou šíří.

Město Krupka v datech

965-966

projíždělo českými zeměmi poselstvo cordobského chalífy al-Hakema II. k německému a římskému císaři Otovi I. Arabsko-židovský obchodník s otroky Ibrahím ibn Jákúb zanechal o této cestě písemné svědectví. Zmiňuje se v něm, že se z českých zemí vyváží cín



1241

lituje kronikář Matouš Pařížský hraběte Richarda Cornwallského, z jehož dolů se anglický cín dovážel do Evropy, že po objevu kovu v okolí Krupky ztratí odbytiště v Německu a v Čechách



1305

se v písemných pramenech mluví o Krupce jako o místě, „kde se nyní kope“



1325

první písemná zmínka o Soběchlebech



1330

se v listině krále Jana Lucemburského hovoří o Krupce jako o městě, král daroval hrad Krupku míšeňskému šlechtickému rodu Koldiců, stojí už i hrad Kyšperk



1330

doložená osada Kirchlice, nacházející se jižně od kostela sv. Prokopa, žili v ní horníci, kteří rýžovali cín



1335

první zmínka o Unčíně a Maršově



1376

první zmínka o Habarticích, kde již v tomto roce stál kostel



1378

první zmínka o Cínovci



1426

v červnu se husité dostali ke Krupce. Po vítězné bitvě na Běhání u Ústí n.L. pronásledovali saské křižáky ke Kyšperku a Krupce a část jich zde pobili



Kolem 1421-1426

husité vypálili světecký klášter a uprchlé jeptišky se ukryly v lesích kolem Krupky. Poslední z nich schovala v kmeni lípy sošku Matky Boží. K této sošce se váže pověst o založení kostela v Bohosudově a vznik poutní tradice



1446

první zpráva o Fojtovicích



1454

byl dostavěn špitál s kostelem sv. Ducha



1463

první zmínka o Vrchoslavi



1469

uzavřel král Jiří z Poděbrad se saskými knížaty Chebskou smlouvu, která stanovovala hranice mezi Čechami a Saskem. Větší část těžby cínu zůstala na české straně



1474

vznikl nový minoritský klášter v horní části města



8. leden 1477

udělil Těma z Koldic městu právo várečné a výčepní na pivo ve městě i v sousedních obcích,povolil stavbu pivovaru, týdenní trhy, propůjčil městu obecní váhu a umožnil obchodovat se solí



1477

první zpráva o Mohelnici



13. leden 1478

vydal král Vladislav II. Jagellonský erbovní list, který uděloval městu znak, pečeť a právo pečetit červeným, královským voskem, výroční trh, právo dosazovat purkmistra, radu a městské úředníky a celní svobodu na cestách



1479

vyhořelo celé město, Těma z Koldic je nechal opět vystavět



1479-1488

nově postaven městský kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí



1487

dochoval se opis horního řádu z tohoto roku, který svědčí tom, že vzrostl význam Krupky jako hornického centra, zmiňuje se o ražbě a udržování dědičné štoly Dürrholz



1488

byla vybudována farní budova, která v Husitské ulici, poznamenaná barokními úpravami stojí dodnes



1510

zemřel Albrecht z Valdštejna, zakladatel bohosudovského kostela



1516

postaven hřbitovní kostel sv. Anny



1579

koupila obec krupské panství i s hradem (měšťané se celé 16. stol. snažili, aby se Krupka stala svobodným královským městem)



1587

byli do bohosudovského katolického kostela povoláni jezuité, aby čelili krupským luteránům



1610

první pouť v Bohosudově



1615

král Matyáš daroval Krupku se všemi právy Adamovi ze Šternberka



1631

při ústupu Sasů v době třicetileté války bylo město z velké části vypáleno



1665

zemřela Marie Anna z Bleilebenu (choť zesnulého majitele soběchlebského ,dříve kyšperského, panství plukovníka Alexandra Regniera z Bleilebenu, a odkázala bohosudovskému kostelu veškerý majetek



1679

jezuité založili gymnázium



1680

velká epidemie moru (zemřelo 327 lidí,třetina obyvatel)



1684

v Soběchlebech jezuité založili první koncentrovanou manufakturu v Čechách na výrobu sukna a vlněných látek (1688 zbankrotovala)



1692-1700

postavena kaple sv. Wolfganga na Komáří vížce



1695-1697

Šternberkové nechali na hradním nádvoří vystavět novou budovu pro panský horní úřad



1701-1706

byla postavena barokní bazilika Panny Marie Bolestné v Bohosudově 1708 krupské panství koupil hrabě František Karel Clary-Aldringen



1717

odhalena socha sv. Františka Xaverského



1720-1730

poutí se zúčastňuje až 100 000 lidí



1769

vyhořela jezuitská rezidence



1773

byla znovu vystavena a rozšířena jezuitská rezidence, ale řád byl zrušen, skončila činnost gymnázia



1812

v Horní Krupce se narodil Dr. Ferdinand Arlt, zakladatel moderního očního lékařství (zemřel 1887 ve Vídni)



1813

Krupku navštívil německý básník Johann Wolfgang Goethe



1813

krupští občané zakryli vchod do hradního sklepení , kam si před napoleonovými vojsky schovali své cennosti, náhrobním kamenem Sabiny z Vřesovic (zemřela 1518, náhrobek zachován a uložen v ambitech baziliky Panny Marie Bolestné)



29.-30. srpna 1813

proběhla bitva u Chlumce, kde byla poražena napoleonská vojska.Vítězní spojenci vyplenili Bohosudov



1822

se v Bohosudově narodil ve své době slavný malíř Ferdinand Laufberger (zemřel 1881)



1825-1826

byla krupským měšťanem N. Beckem vybudována výletní restaurace na Vilémově výšině



1835

odhalen ruský památník v Soběchlebech na památku bitvy u Chlumce



1848

po revoluci bylo zrušeno vrchnostenské zřízení a nahrazeno samosprávou



1852

vystavěna silnice z Krupky na Komáří vížku



1853

v prostorách jezuitské rezidence bylo po obnovení jezuitského řádu znovu ustaveno církevní gymnázium



1853

R.Zecheler přestavěl starou hornickou baštu na výletní restauraci na Komáří vížce



1858

otevření důležité železnice Ústí – Teplice



1859

byla otevřena nemocnice o třiceti lůžkách



1863

jako vedlejší produkt se začal v cínových dolech těžit Wolfram



1864

krupské doly koupili báňští podnikatelé Schiller a Lewald, započala se ražba štoly Martin



1869

začala v Bohosudově pracovat nejstarší cementárna v Čechách (v provozu do roku 1930)



1872

Krupku navštívil spisovatel Jan Neruda



1873

byl založen hasičský spolek



1873

otevřena nová škola v Bohosudově



1882

velká hornická stávka



1893

zahájila provoz bohosudovská plovárna



1894

otevřena nová škola v Krupce



1898

Bohosudov byl povýšen na městys



1900

otevřena nová škola v Unčíně



1904

velký požár, shořely 43 budovy



1905

byla opravena celá křížová cesta i sousoší Kalvárie z I.pol.19.stol.



1910

založena ve Vrchoslavi firma Gebhard&Rahm vyrábějící matice, šrouby a tažný drát



1913

zahájil provoz bohosudovský biograf



1916

položeny koleje ve štole Martin, byla zavedena kolejová důlní doprava



1919

vznikl Muzejní spolek (odhalil r. 1926 pomník na památku návštěvy J.W.Goetha na hradě Krupka)



1921

vznikla bohosudovská porcelánka



1922

byl zastaven důlní provoz



1924

z tzv.Schneiderovi kolonie se v průběhu 80. let stala samostatná čtvrť Nové Modlany, která se v tomto roce osamostatnila



1934

henleinovci zorganizovali demonstraci proti otevření české školy (dnešní Masarykova)



9.3.1943

byla popravena odbojářka Herta Lindnerová



24.4.1945

zastavil transport vězňů z koncentračního tábora Ossendorf na bohosudovském nádraží. 313 vězňů zde zemřelo (pomník naproti kostelu sv. Prokopa z r. 1948)



1940-1945

byla znovu zmáhána štola Martin, byl ražen překop pod Komáří vížku jako průzkumné důlní dílo, ale nepřinesl očekávané výsledky



1947

bylo obnoveno biskupské gymnázium v Bohosudově



1948

vysídlení většiny Němců z města i z horských obcí Habartic, Mohelnice a Fojtovic, které se tak až na Fojtovice, vylidnily a zanikly



1950

byla činnost biskupského gymnázia zrušena a to se změnilo v internační tábor pro 360 řeholníků



1950-1952

byla ve švýcarské licenci vystavěna lanovka z Bohosudova na Komáří vížku



1952

získává objekt biskupského gymnázia československá armáda



1961

budova bývalého hotelu Rytíř z Bleilebenu začala sloužit jako úřad



1968

do objektu bývalého biskupského gymnázia se nastěhovala sovětská armáda



1991

město definitivně opustila sovětská posádka



1.9.1993

slavnostně zahájena výuka v biskupském gymnáziu - obnovení poutní tradice



1999

zahájena I. Etapa rekonstrukce hradu Krupka (v rámci programu Phare)



15.9.2000

v rámci projektu Phare byla slavnostně otevřena Příhraniční naučná hornická stezka Krupka-Dubí-Cínovec-Altenberg-Geising. V rámci tohoto projektu byla provedena: (1) rekonstrukce kaple sv. Wolfganga, (2) Slavnostně otevřena prohlídková štola Starý Martin



11.5.2003

zpřístupněn hřbitovní kostel sv. Anny



10.6.2003

slavnostní zahájení výstavby průmyslové zóny Krupka



19.6. 2003

slavnostní otevření hotelu Hrad Krupka, dokončena II. Etapa rekonstrukce



6.9.2003

slavnostní uvedení do provozu nově zrekonstruovaného městského stadionu



ą
Svetozár Plesník JUDr.,
17. 7. 2011 11:30
ą
Svetozár Plesník JUDr.,
17. 7. 2011 11:30
ą
Svetozár Plesník JUDr.,
17. 7. 2011 11:30
ą
Svetozár Plesník JUDr.,
17. 7. 2011 11:30
Comments